Luxor
Jeden z nejkrásnějších chrámů ležel přímo v srdci jednoho z nejslavnějších a nejvýznamějších měst v celých dějinách lidstva - ve městě sta bran - Thébách.
Luxor - starověký Veset, hlavní město Egypta v Nové říši, které mělo na vrcholu své slávy okolo 1 milionu obyvatel. Sídlo nejvyššího z egyptských bohů - Amona. O velikosti a rozmanitosti Théb, jak Veset nazývali Řekové, se dnes již můžeme jen domnívat, avšak chrámové stavby překonaly staletí a dodnes nám připomínají zašlou slávu kdysi největšího města světa. Jedním z nich je také Luxorský chrám, který leží právě v centru starověkých Théb, několik metrů od břehu Nilu, asi 670 km jižně od Káhiry.
Stavební činnost na území chrámu začala již v 18. dynastii za vlády královny Hatšepsut, která zde nechala postavit několik kaplí na poctu bohyni Hathor a boha Amona. Za vlády jejího syna a manžela Thutmose III. je Hatšepsut připisována Hathořina kaple před vlastním vstupem do chrámu. Thutmose III. zase nechal postavit kapli božské triády, která je nyní součástí prvního sloupového nádvoří. Hatšepsut také nechala postavit šest svatostánků podél aleje sfing, která spojovala tato místa s chrámem v Karnaku, které sloužily jako zastávka posvátné bárky při její každoroční cestě u příležitosti svátku Opet, slaveného vždy v druhém a třetím měsíci záplav.
Vlastní chrám, Egypťany nazývaný Ipet-Resetej-Amon, neboli Jižní harém Amonův, nechali postavit dva slavní příslušníci 18. a 19. dynastie - Amenhotep III., otec Achnatonův a Ramesse II., snad nejslavnější ze všech faraónů. Několik reliéfních nápisů je také připisováno Tutanchamonovi, Haremhebovi a ve svatyni bárky se podepsal svými opravami také samotný Alexandr Veliký. V době vlády římského císaře Diokleciána zde byla zřízena svatyně císařského kultu, kterou využívala jak místní posádka, tak sloužila městu. Křesťanské, ani muslimské řádění nenechalo napokoji ani Luxor. Obrovské zničené podoby božstev po celé ploše chrámu a v neposlední řadě dodnes stojící muslimská mešita uprostřed prvního nádvoří hovoří za své.
Vstupme nyní společně do prostoru aleje sfing, které nesou lidskou, s největší pravděpodobností Nektanebovu tvář a vydejme se na prohlídku chrámu tak, jak vypadal v době své největší slávy, v době, kdy se zde při svátku Opet slavilo faraónovo božské znovuzrození.
Nádhera vstupního pylonu, který nechal postavil Velký Ramesse II. ohromuje již při prvním pohledu na božský Amonův příbytek. Po obou stranách vchodu, který je zdoben reliéfy z doby vlády faraóna Šabaka, stojí dva pětadvacetimetrové obelisky z červené žuly hrající nádhernými barvami s popisy božského syna Amon-Rea - Ramesse a jejich zlaté špičky se odrážejí v poledním slunci jako diadémy. (Dnes druhý z nich nalezneme v Paříži na Place de la Concorde). Dvě sedící a čtyři stojící sochy vytvořené z černé žuly představují také faraóna Ramesse, stejně jako barevně vyvedené výjevy na vlastním pylonu jeho bitev v Sýrii z doby egyptsko-chetitské války. Projdeme vchodem a ocitneme se na Peristylovém nádvoří, které lemuje 74 sloupů ve tvaru Papyru, symbolu Dolního Egypta. Ihned za pravým rohem leží jedna z nejhezčích svatyní Nové říše, svatyně božské triády - Amona, Mut a Chonseho, postavené Hatšepsut, dokončené Thutmose III. a nakonec vyzdobené opět Ramessem II. V západní části nádvoří leží vedlejší vchod do chrámu, který ústí přímo u svaté řeky. Mezi sloupy sledujeme obří kolosy krále sedícího i stojícího, taktéž vytvořené z černé žuly.
Vstup k druhému pylonu, který nechali výjevy svátku Opet vyzdobit králové Tutanchamon a Haremheb, stráží dvě sedící sochy Ramesse II. s královnou Nefertari u nohou a dvě sousoší Amona a Mut. Vstoupíme jím do sloupové kolonády tvořené 14-ti šestnáctimetrovými papyrovými sloupy zdobenými opět výjevy svátku Opet, kterou nechal již postavit Amenhotep III., který je také stavitelem celého zbytku chrámu. Kolonáda přímo ústí do druhého sloupového nádvoří, zdobeného lotosovými sloupy - symboly Horního Egypta. Pokračujeme dále v ose chrámu a dostáváme se do Velké sloupové síně. Zde již má přístup pouze kněžstvo a faraón, obyčejní lidé již nesmí tato místa spatřit. Sloupy v této místnosti jsou opět zdobeny papyrovými výjevy. Předposlední místností před svatyní bárky, kterou nechal opravit Alexandr Veliký, je Sloupová předsíň, do které již smí vstoupit jen nejvyšší kněží a král, stejně jako do Největější svatyně a Svatyně bárky, obě ležící taktéž v ose chrámu.
Zvláštností a senzací Luxoru byl objev několika desítek vzácných soch na Amenhotepově nádvoří v roce 1989. Úkryt obsahoval sochy farónů Tutanchamona, Haremheba, Amenhotepa III. a mnoha dalších a ty nyní patří k chloubám Luxorského muzea. Zvláštností také zůstává nejzadnější část chrámu, která byla již v dobách křesťanství používána jako kostel. Zničená reliéfní výzdoba je nahrazena výjevy z Bible.
Luxorský chrám patří k pravidelným zastávkám turistů cestujících do Egypta, a to plným právem. Přestože jej asi 3 km vzálený Karnak opravdu zastiňuje, patří k nejkrásnějším pokladům staroegyptské architektury a jako takový je povinnost jej spatřit a projít se v jeho zdech.
Komentáře
Přehled komentářů
byla jsem tam nemělo to chybu chce to opravdu vidět na vlastní oči i napříč horku jsem šťastná že jsem tam byla
super
(kacka, 29. 12. 2012 23:45)