Gíza
Archeologická oblast Gíza se nachází asi 12 km od Káhiry na hranici Západní pouště. Díky svému pravidelnému tvaru byla plošina ideálním místem pro monumentální stavbu a její poloha na západním břehu Nilu, tedy orientace k zapadajícímu slunci, splňovala základní egyptskou podmínku pro umístění pohřebiště. Blízkost řeky usnadňovala transport stavebního materiálu. Na severozápadě od Gízké plošiny bylo objeveno ložisko
munulitového vápence z období svrchní křídy a ranných třetihor. Na jihovýchodě se nachází svah se střídajícími se vrstvami tvrdé a měkké skály. Zde egypťané odstranili svrchní vápenec, aby se tak dostali k tvrdším vrstvám, z nichž vylámali bloky pro stavbu pyramid, hrobek a chrámů. Na jihu se zvedá nepravidelné pohoří s mnohými stržemi a roklemi, v nichž byl rovněž lámán stavební kámen. Tyto velmi kvalitní materiály byly snadno dostupné a jejich ložiska se nacházela nedaleko stavenišť. Bílý vápenec užívaný pro vnější obložení pyramid pocházel z Tury na východním břehu Nilu, zatímco žulu dopravovali Egypťané po Nilu z Asuánu. Pravděpodobně nejstarší gízkou hrobku objevil asi 5 km od Chufuovy pyramidy v roce 1904 ital Alessandro Barsanti, o něco výše se nachází mastaba z 2. dynastie. Tato oblast již byla považována za posvátnou v době před stavbou pyramid, ve starověku nazývána Cheret- necer- achet- chufu. Dominantou celého naleziště jsou velké pyramidy a sfinga.